Objev gravitačních vln je nyní podpořen přímou detekcí

Detekce gravitačních vln předchází možnosti s gravitací manipulovat a může to mít dalekosáhlý dopad na technický vývoj lidstva. Prozatím jsou ovšem k dispozici jen detektory gravitačních vln, detektor LIGO např. dokázal zmapovat pohyb gravitační vlny při srážce dvou prazvláštních kosmických útvarů – černých děr.
Připomeňme si jednoho z nejvýznamnějších vědců 20. století, Alberta Einsteina. Ten ve své teorii relativity předpokládal existenci gravitačního vlnění již před necelými sto lety. Princip gravitace totiž spočívá v tom, že se šíří prostorem podobně jako světlo nebo zvuk, ale nejedná se o radiační vyzařování, nýbrž o deformační, prostorové záchvěvy. V polovině 70. let 20. století se vědcům podařilo poskytnout alespoň nepřímou formu důkazu gravitačních vln skrze matematické výpočty a tento krok byl patřičně oceněn Nobelovou cenou.

Detektor LIGO

Dnes jsou však vědci na dalším stupínku poznání existence a principu fungování vesmíru. Dnes se totiž gravitační vlny nejen počítají, ale přímo zachycují a měří. Zařízení se jmenuje příznačně Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (zkratka LIGO). Jde o soustavu dvou na sobě nezávislých detektorů, které vzájemně potvrzují měření jeden druhému. První je umístěn v Livingstone v americkém státě Louisiana a druhý pracuje ve státě Washington v městě Hanford. Jsou to interferometry ve tvaru dvou na sebe kolmých čtyřmetrových trubek o průměru 100 cm. Uvnitř trubek se měří interference laserového záření, resp. jeho pulsy po odrazech na koncích obou ramen.

Nové okno do Vesmíru

Gravitační vlnění je velice zvláštní proces, při kterém se v rámci šíření prostorem jeden směr prodlužuje a druhý směr smršťuje. To se právě projeví ve zkrácení a prodloužení délek ramen interferencí po odrazu laserového paprsku. Vyrobit takový detektor však nebylo technicky proveditelné ještě před několika desítkami let, neboť se jedná o měření velmi nepatrných délek, řádově s přesností několik tisícin poloměru protonového atomového jádra.

Měření gravitačních vln je počátek nové epochy výzkumu vesmíru, dosud vědci zaměřili pozornost výhradně na různé formy elektromagnetického záření a měření pohybu neutrin, schopnost měřit gravitační vlnění je tedy dalším pomyslným oknem do vesmíru, o kterých kdysi hovořil RNDr. Jiří Grygar, CSc. v populárním televizním pořadu z 80. let s názvem Okna vesmíru dokořán.

Detekce gravitačních vln předchází možnosti s gravitací manipulovat a může to mít dalekosáhlý dopad na technický vývoj lidstva. Prozatím jsou ovšem k dispozici jen detektory gravitačních vln, detektor LIGO např. dokázal zmapovat pohyb gravitační vlny při srážce dvou prazvláštních kosmických útvarů – černých děr. Připomeňme si jednoho z nejvýznamnějších vědců 20. století, Alberta Einsteina. Ten ve své teorii…