Imerzivní divadlo

Imerzivní divadlo je pro mnohé z vás velmi zvláštní pojem, se kterým se nejspíše až doteď nesetkali. Je to pro to, že není úplně běžnou formou a do Čech přichází až v roce 2013. Pojmenování pro něj pak muselo být vymyšleno, vychází z latiny a znamená „vnořit se do děje“. Jak ale taková forma funguje?
dům u hřbitova
Jedná se vlastně o absolutní práci s divákem. Představení se odehrává zpravidla v nějakém uzavřeném prostředí, může se jednat o nějaký areál budov, starý dům, či cokoli jiného, odděleného od běžného světa. Za těmito hranicemi pro pozorovatele herci vytvářejí jiný svět, kde platí jiná pravidla. Divák pak má absolutní svobodu, může se pohybovat kdekoli, dokonce může i kdykoli odejít, tím si však znemožňuje jakýkoli návrat, jelikož po opuštění imerzivního světa přestává existovat. Dokonce ani když po performance potkáte některého z aktérů, na otázky ohledně děje uvnitř vám neprozradí vůbec nic a bude se tvářit, že nic takového neexistuje.
Vystoupení mívají zpravidla delší časový harmonogram a mohou trvat od několika hodin až po několik dní, či týdnů. Během probíhajících výstupů mají návštěvníci často vyhrazené místo na spaní, dále pak možnost koupit jídlo, či pití (většinou však ne alkohol, aby průběh imerze nebyl nechtěně narušen). Bývá zakázáno použití mobilních telefonů a pokud ano, tak například pouze pro připojení k fiktivní wifi, kde se návštěvníci mohou dostat pouze do lokální sítě, která poskytuje nápovědu v podobě pravidel, případně fiktivních webů, které napomáhají příběhu.
křeslo na mechu
V zahraničí se imerzivní tvorbě věnují spousty skupin, málokdy se však o takových představeních máte šanci dozvědět, jelikož se jedná o přísně utajené skupinky. Nejznámější evropský soubor je nejspíše Signa, která za sebou má již několik vysoce kontroverzních vystoupení. V Čechách se tomuto způsobu divadla věnuje uskupení Tygr v tísni, který má na svědomí projekty jako Golem Štvanice, nebo (ve spolupráci s jihočeským divadlem) Camp Q.